Čeština venku
17. 06. 2024
Učení venku je v posledních letech velmi populární a řadí se také mezi tzv. inovativní metody. Každý si jistě dokáže představit, jak se dá venku učit zeměpis, přírodopis či matematika. S češtinou to ale vypadá, že to moc nejde. Pravdou ale zůstává, že když se chce, jde všechno. Můžeme si pro děti připravit třeba běhací pravopisné cvičení, češtinářskou únikovku, různé pátrací hry například s literárními pojmy a nebo slohové aktivity. Jednu takovou si vyzkoušeli deváťáci tento týden ve spojené dvouhodinovce češtiny.
Přesunuli jsme se ze školy do zámeckého parku, kde žáci dostali za úkol vybrat si libovolný objekt a potom jej dvacet minut soustředěně pozorovat. Už tohle byl pro některé opravdu těžký úkol. Další časová jednotka patřila psaní. Zachytit svoje postřehy a myšlenky z předcházejících dvaceti minut. To nám také některým dalo slušně zabrat, protože ne každému se podařilo mít svoje myšlenky pod kontrolou. No a potom jsme si svoje malá literární díla uprostřed té zeleně všichni přečetli a vzájemně se verbálně hodnotili. Jednou z těch povedených prací se můžete pokochat sami:
Stojí tam sama jako jediná. Velký zelený stonek, který je jedinečně vysoký, dokáže fascinovat. Čtyři květy, které čekají, až z poupat rozkvetou další kamarádi, se pohupují s větrem tam a zpátky. V záři slunce září žlutá barva jejich květů. Když na květ doletěl hmyz, na chvilku si odpočinul a zase letěl pryč. Nic se nestalo. A co by se taky stalo? Květina pořád stojí a s takovým silným stonkem stát bude. Sice vedle sebe nemá tolik kámošů jako levandule, která krásně voní a má nádhernou sytě fialovou barvu, ale i přes to je to květina, která stojí, při sobě má jeden kořen, jeden stonek, pár listů a o něco víc květů. Je to květina plná klidu a fantazie a určitě má i hodně zážitků.
Mgr. Drahomíra Brzobohatá
