Keramický kroužek

keramika24-9.jpg

21. 06. 2024

   V letošním roce se na naší škole dětem opět otevřely dveře do keramické dílny, která byla nějaký čas nevyužita. Stejně jako v minulých letech byl i letos o kroužek velký zájem, avšak počet míst v tomto kroužku je bohužel omezen. Děti byly rozděleny do dvou skupin po deseti a každá skupina měla mít vždy dvouhodinovou schůzku 1x za 14 dní. Jelikož náš start hned na začátku překazil můj úraz a první setkání se místo v říjnu přesunulo na leden, snažila jsem se dětem maximálně věnovat a veškeré hodiny jim nahradila. Během setkávání se děti naučily základy práce s keramickou hlínou od jejího zpracování až po dokončování v podobě dekorování glazurami. Zjistily sami, že tato práce není tak jednoduchá a výrobkům musejí věnovat opravdu pečlivost a soustředění. Práce je neskutečně bavila, a proto si také myslím, že i jejich výrobky tomu odpovídaly.  Všechny výrobky si děti odnesly domů, kde budou dělat určitě radost nejen jim, ale i jejich nejbližším. Patří mezi ně např. skládaná miska, velikonoční zajíc, uvítací cedule, srdíčko z obkreslených dlaní, ptáček, drak, stojánek na tužky, velmi povedené a oblíbené pítko pro ptáčky a spoustu dalších krásných věcí.

   Aby mohly děti své znalosti předvést svým blízkým, připravila jsem jim možnost, aby si každý dovedl jednoho dospěláka, se kterým budou tvořit. Vznikly nám tak dvě úžasná dvouhodinová setkání s každou skupinou, kdy děti své znalosti předvedly nejen maminkám a tatínkům, ale i babičkám. Během tvoření vznikaly krásné polotovary, ze kterých nyní poskládáme zvonkohry, které budou jejich majitele uklidňovat svým jemným cinkáním.

   Všechny výrobky byly možné vidět i při Dnu otevřených dveří, kdy jsem se snažila v keramické dílně udělat pro její návštěvníky malou ukázku toho, co opravdu děti dokážou.

   Ač se to nemusí zdát, je keramika v celku časově náročným kroužkem nejen pro její účastníky, kteří se musí obrnit trpělivostí, ale hlavně pro vyučujícího, který každý výrobek vezme několikrát do ruky. A to nejen během sušení, při nakládání a vyndávání z pece, což musí proběhnout 2x (přežah a poté ostrý výpal), ale hlavně při manipulaci s pecí, kdy se pec musí zapínat a vypínat. Pokud se však toto dělá s láskou, jde vše pryč, proto i já neřeším, zda je večer či víkend. Pevně věřím, že si děti kroužek užily stejně jako já a budu se zase těšit na další setkávání během příštího školního roku.

Fotky můžete vidět  zde

Eva Langová – vychovatelka ŠD

« zpět